Jak jsem se setkal s poplatky u lékaře
30. 3. 2008
Byl čtvrtek (27.března) a již od rána mi nebylo vůbec dobře. Bolest v krku, únava, mírně zvýšená teplota, ale byl jsem za hrdinu a šel alespoň na jednu přednášku do školy. Doslova jsem si ji odseděl a se zbytky posledních sil odjel domů. Nebylo mi dobře, ale po pár hodinách se to trošku zlepšilo. Měl jsem jít na hokej, lístky jsem měl již zaplaceny, byl jsem dohodnut s dalšími lidmi, takže jsem se rozhodl, že to zvládnu.
Na začátku utkání mi nebylo zas tak zle, jenže v jeho průběhu se můj stav horšil a na konci utkání jsem sbíral poslední síly, abych mohl poděkovat "mojí" Slavii za výhru. Ihned potom jsem spěchal domů, kde jsem si udělal horký čaj, jenže to bylo k ničemu. Po několika letech jsem použil teploměr, který se mi asi za to chtěl mstít a ukázal mi teplotu 39 stupňů. Nedalo se nic dělat, musel jsem jít na pohotovost. Auto jsem raději nechal v garáží a s pevnou vůlí jsem šel pěšky.
Když jsem dorazil na pohotovost, bylo zde mrtvo, není divu, bylo asi půl desáté. Zazvonil jsem na zvonek a rázná sestra mi ihned přijala. Nechala mě sedět v čekárně a nakázala, ať si připravím 90Kč, bylo mi ještě hůře, myslel jsem si, že mám halucinace a slyším nesmysly. Sestra mi přinesla doklad o zaplacení a já ji vrazil do ruky 200Kč, ať mám klid. Zbylých 110Kč mi vrátila v mincích, tudíž jsem v polomrtvém stavu přepočítával, zda mi vrátila správně.
Seděl jsem tam pár minut a konečně přišel lékař, který se mi omluvil, že jde tak pozdě, ale prý usnul u televize, jenom jsem mu odsekl, že to je teď jedno. Kontrola byla rychlá, pan doktor definoval můj zdravotní stav jako virózu a předepsal mi antibiotika. Sestra ještě plkala něco o tom, že za předepsání antibiotik na pohotovosti je 30Kč, ale to jí ten pan doktor ihned vyvedl z omylu a vše jí důkladně vysvětlil.
Já prakticky stonal jen dva dny, jelikož antibiotika ihned zabrala a bylo mi o poznání lépe. Po procitnutí, jsem si uvědomil, kolik jsem tam nechal peněz. Ano, zdraví je na prvním místě, ale není 90Kč opravdu moc? U praktického lékaře platíme 30Kč, takže proč tedy neplatit jen dvakrát více - čili 60Kč? Je vidět, že za ta čtyři léta, co jsem nebyl nemocný se toho v našem zdravotnictví hodně změnilo a já se musím učit, abych byl příště připraven na nástrahy pravicového zdravotnictví. Všem vám přeji, buďte zdraví, je to opravdu to nejdůležitější a hlavně uchráníte vaše peněženky.
Na začátku utkání mi nebylo zas tak zle, jenže v jeho průběhu se můj stav horšil a na konci utkání jsem sbíral poslední síly, abych mohl poděkovat "mojí" Slavii za výhru. Ihned potom jsem spěchal domů, kde jsem si udělal horký čaj, jenže to bylo k ničemu. Po několika letech jsem použil teploměr, který se mi asi za to chtěl mstít a ukázal mi teplotu 39 stupňů. Nedalo se nic dělat, musel jsem jít na pohotovost. Auto jsem raději nechal v garáží a s pevnou vůlí jsem šel pěšky.
Když jsem dorazil na pohotovost, bylo zde mrtvo, není divu, bylo asi půl desáté. Zazvonil jsem na zvonek a rázná sestra mi ihned přijala. Nechala mě sedět v čekárně a nakázala, ať si připravím 90Kč, bylo mi ještě hůře, myslel jsem si, že mám halucinace a slyším nesmysly. Sestra mi přinesla doklad o zaplacení a já ji vrazil do ruky 200Kč, ať mám klid. Zbylých 110Kč mi vrátila v mincích, tudíž jsem v polomrtvém stavu přepočítával, zda mi vrátila správně.
Seděl jsem tam pár minut a konečně přišel lékař, který se mi omluvil, že jde tak pozdě, ale prý usnul u televize, jenom jsem mu odsekl, že to je teď jedno. Kontrola byla rychlá, pan doktor definoval můj zdravotní stav jako virózu a předepsal mi antibiotika. Sestra ještě plkala něco o tom, že za předepsání antibiotik na pohotovosti je 30Kč, ale to jí ten pan doktor ihned vyvedl z omylu a vše jí důkladně vysvětlil.
Já prakticky stonal jen dva dny, jelikož antibiotika ihned zabrala a bylo mi o poznání lépe. Po procitnutí, jsem si uvědomil, kolik jsem tam nechal peněz. Ano, zdraví je na prvním místě, ale není 90Kč opravdu moc? U praktického lékaře platíme 30Kč, takže proč tedy neplatit jen dvakrát více - čili 60Kč? Je vidět, že za ta čtyři léta, co jsem nebyl nemocný se toho v našem zdravotnictví hodně změnilo a já se musím učit, abych byl příště připraven na nástrahy pravicového zdravotnictví. Všem vám přeji, buďte zdraví, je to opravdu to nejdůležitější a hlavně uchráníte vaše peněženky.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář